Úroveň městského prostředí má významný vliv na kvalitu našeho života, ovlivňuje naši každodenní spokojenost i zdraví a vede ke zvýšení celkové bezpečnosti města

• Všechny projekty veřejné správy je zapotřebí řešit kvalitně nejen po technické stránce, ale zejména i z koncepčního a architektonického hlediska, s ohledem na vizi směřování města a veřejného prostoru v příštích desetiletích
• Úroveň veřejného prostoru je zrcadlem úrovně komunální politiky a politiků
• Všechny významnější* projekty veřejné správy je vhodné řešit otevřenou či užší architektonickou soutěží s participační přípravou a průběžným širším zapojením odborníků i občanů
  (* může znamenat např. finanční hodnotu, projekty týkající se významných veřejných budov a veřejných prostranství, projekty významně ovlivňující fungování čtvrti, projekty výrazně spjaté s místní komunitou nebo jinak významné projekty)
• Ke stejnému přístupu je zapotřebí aktivně motivovat soukromé investory, v odůvodněných případech, kde k tomu má město nástroje, to i od soukromých investorů vyžadovat
• Včasná a otevřená diskuse s odborníky i s širokou veřejností by se měla vést i o dalších palčivých problémech města nebo klíčových oblastech, ze kterých konkrétní projekty teprve vzejdou
• Kvalitní architektura a urbanismus znamená i funkční a sociální vyváženost ve všech měřítkách – od jednotlivých budov přes čtvrti až po celé město s jeho okolím – tedy bez negativní dominance jedné funkce či sociální skupiny
• Příprava a realizace dobře zpracovaného projektu často přesahuje 4 leté volební období, projekty je tedy vhodné zpracovávat s dlouhodobějším výhledem a vizí a ideálně i v širší politické shodě, aby ani případná změna ve vedení města započaté projekty vážně neohrožovala – právě takové projekty mohou lidem ukázat, kteří političtí představitelé to myslí s rozvojem města dobře, a kdo chce pouze negovat i kvalitně připravené projekty svých politických kolegů
• Je důležité podporovat celospolečenské vzdělávání v tématu architektury a veřejného prostoru vč. osvěty na základních a středních školách, neboť je to oblast, se kterou se v praktickém životě lidé setkávají přímo i nepřímo na denní bázi
• Je zapotřebí neztrácet zdravý selský rozum! – zejména v době zatížené obrovským množstvím (ne vždy kvalitních) zákonů, vyhlášek a norem a zároveň ve složitém prostředí veřejné správy, kde se setkává nespočetně zájmů a pohledů
  (např. ne každá lavička musí být certifikovaná, ne každé místo pro děti musí být dětské hřiště, ne každá cesta přes řeku musí odolat stoleté vodě – vždy je potřeba komplexně zvážit plusy a mínusy všech možností a okolností a hledat shodu na té variantě, která je pro město i jeho obyvatele nejvhodnější)