Doprava je důležitou součástí města, nesmí však být na úkor kvalitního a zdravého městského prostředí; proto je zapotřebí lépe koordinovat automobilovou dopravu s ostatními městskými funkcemi i s rozvojem udržitelnější dopravy, tedy MHD, příměstskými vlaky, pěší a cyklistickou dopravou anebo carsharingem (sdílením automobilů)
  • Doprava (zejména individuální automobilová) je často v post-socialistických městech vnímána jako dominantní funkce, které se přizpůsobuje vše ostatní; je však bezpočetně zahraničními i domácími příklady dokázáno, že tento přístup nevede ani k vytváření kvalitního obytného prostředí, ani ke zlepšení kvality života, a v důsledku díky tzv. dopravní indukci ani k výraznějšímu dlouhodobému zlepšení dopravní situace
  • Doprava je ve skutečnosti jen jednou z mnoha funkcí města a nemá diktovat dominantní technokratický přístup k jeho utváření a fungování – je více než vhodné opustit tento již dávno překonaný pohled minulého století a řídit se soudobými poznatky a trendy
  • U připravovaných dopravních staveb (vč. těch již započatých) by se mělo město a městské organizace řídit zastupitelstvem města schváleným Programem udržitelné mobility Plzně a to jak v tom, jaké stavby realizovat, tak v tom, jaké naopak nerealizovat (či jejich řešení významně urbanisticky i funkčně upravit)
  • Dopravní prioritou pro automobilovou dopravu by měly být obchvaty města (např. západní obchvat a I/20 v souběhu se železnicí), ne další průtahy městem; uvnitř města se až na jasně odůvodnitelné výjimky (např. souběh se železnicí v prostředí výrobních, ne rezidenčních zón) mají nacházet jen městské třídy a ulice, které mj. plní i dopravní funkci pro motorová vozidla, ne však na úkor jiných forem dopravy (např. pěší, cyklo, MHD, příměstských vlaků, bezproblémových možností přecházení) ani jiných městských funkcí (pobytové funkce ulic a dalších veřejných prostranství, zeleně vč. stromořadí, živého obchodního parteru apod.)
  • V případě takové změny koncepce dopravního řešení na území města, která by mohla být v rozporu se zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje (ZUR), je zapotřebí aktivně jednat o potřebě změny ZUR (nelze se vymlouvat na ZUR jako neměnný dokument – rozvoj svého města mají pevně držet v rukách představitelé města a je jejich zodpovědností aktivně ovlivňovat krajské koncepce či koncepce státních firem (ŘSD, SŽDC, ČD apod.) ve prospěch města)
  • Klíčové jsou i vedle celkové koncepce i konkrétní detaily řešení (např. profily ulic, řešení křižovatek a mostů, celkové architektonické pojetí a řešení přilehlých veřejných prostranství, řešení přechodů apod.) – v těch u většiny připravovaných dopravních projektů převládá ryze technicistní přístup bez citlivosti ke stávajícímu charakteru místa a architektonické vyváženosti (nevhodné detaily se týkají i jinak preferovaných projektů východního okruhu I/20 a západního obchvatu)
  • Město by mělo konkrétními skutky (nejen na papíře) deklarovat preferenci a podporu udržitelným formám mobility jako funkční alternativě k individuální automobilové dopravě; a to zejména podporou pěší dopravy, cyklodopravy, MHD, bike-sharingu, eko car-sharingu, příměstských vlaků apod. (čím méně lidí v autech, tím lépe i pro ostatní řidiče)
  • Je nezbytné neustále pracovat na aktualizaci a naplňování koncepce řešení dopravy v klidu a to v souladu se schválenou vyšší koncepční dokumentací a se soudobými poznatky a trendy; v návaznosti na to odlehčit povrchovému parkování, které zabírá obrovskou výměru cenných ploch ve městě, a to vhodně architektonicky řešenými parkovacími domy a podzemními parkovišti*
    (* příklady z jiných měst ČR i ze zahraničí ukazují, že parkovací domy nemusí být nevzhledné a předimenzované invazivní krabice, ale lze je vhodně zakomponovat do struktury města – uvolněné plochy pak lze využít pro významnější funkce (např. pobytová veřejná prostranství nebo další výstavbu v souladu s koncepcí)
  • Zároveň je zapotřebí minimalizovat nerovnost mezi stávajícími parkovacími zónami a místy, kde zóny zavedeny nejsou a zamezit problémům vytvářeným u hranic zón – řešením je plošně zpoplatnit parkování na veřejných prostranstvích a rozšířit kapacity rezidenčních zón (víceméně) na území celého města Plzně (pomalé postupné rozšiřování placených zón o několik ulic dále problém neřeší, pouze ho přenáší do sousedních ulic a čtvrtí a zhoršuje podmínky pro zdejší obyvatele)
  • Je zapotřebí připravit strategie a projekty vedoucí k poměštění zastaralého a z městotvorného hlediska zcela nevyhovujícího dopravního dědictví vzniklého převážně za minulého režimu a v 90. letech 20. století, ale v některých případech i nedávno (jedná se např. o Tyršovu ulici, Karlovarskou třídu, Klatovskou tř., Americkou tř., ul. U Trati, Skvrňanskou tř., ul. U Prazdroje / Rokycanskou, ul. Lidickou / Plaskou, Borskou ul. apod.)
Souhlasíte, že Plzeň má na víc? Připojte se k výzvě a my vás budeme informovat, jak toho dosáhnout!

facebooková stránka

* Uvedením Vašeho e-mailu svobodně a dobrovolně udělujete Pěstuj prostor, z. s. souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů… („GDPR “) pro účely tohoto projektu; tento souhlas můžete kdykoliv odvolat zasláním zprávy s uvedením zájmu o vyřazení Vaší e-mailové adresy na info@pestujprostor.cz.

Kdo za výzvou stojí? Všechny přínosné názory a nápady dohromady sesbíral z podnětů občanů, neziskovek, architektů, sociologů a kulturních aktérů plzeňský spolek Pěstuj prostor, z. s., který se dlouhodobě snaží o zlepšování rozvoje města. Případné dotazy můžete zaslat na info@pestujprostor.cz. Výzva není spojena s žádnou konkrétní politickou stranou a je cílena jak na širokou veřejnost, tak na zástupce napříč politickým spektrem.

Z plzeňských i mimoplzeňských osobností a odborníků výzvu podporují např. socioložka Ida Kaiserová, slovesná dramaturgyně Petra Hynčíková, moderátor Jiří Konečný, kulturní manažerka Helena Dienstbierová Šimicová, psychiatr a slammer David Hynčík, politolog Pavel Janšta, kartograf Aleš Hejna, projektant Ondřej Janout, kuchař a předseda spolku Envic Tomáš Popp, dopravní expert Jan Hakl, výtvarník Václav Cinádr, nebo architekti Jiří Zábran, Petr Lešek, Aleš Kubalík, Petr Domanický, Jakub Mareš (ředitel spolku k světu.), Bohumil Strejc, Jaroslav Holler, Tomáš Král, Monika Sladká, Marek Marovič, Zuzana Zbořilová, Petr Klíma, Marek Sivák a další.

logoPP_cz_kratke_sede_01

Výzva je určena jako inspirace pro širokou veřejnost a místní politiky i jako apel na kandidáty a politické strany kandidující v nadcházejících komunálních volbách. Výzva je však cílena dlouhodobě, nejen pro předvolební období.

Uvedení autorů obrázků:
K jednotlivým bodům: 1/ Mediaserver Hamburg / Andreas Vallbracht; 2/ Pěstuj prostor / Gabriela Homolová; 3/ Wikimedia commons / Ivo Lukačovič; 4/ Pěstuj prostor / Alan Novák; 5/ Wikimedia commons / Lhotanka; 6/ Pěstuj prostor / Marek Sivák; 7/ Mediaserver Hamburg / Andreas Vallbracht; 8/ Wikimedia commons / Forgemind ArchiMedia; 9/ Pěstuj prostor / Marek Sivák; 10/ Pěstuj prostor / Marek Sivák
Úvodní: A-E/ Pěstuj prostor
Další: K/ Václav Čubr

Poděkování: Jenovi Z., Martinovi Š., Ditě K., Pavlovi C., Alešovi H., Petrovi L. a všem, kdo se do přípravy výzvy jakkoliv zapojili