Umění a kultura jsou základem i duší národa; umění ve veřejném prostoru má schopnost zaujmout mnoho skupin lidí a zprostředkovat jim důležitá aktuální témata, proto je klíčové ho podporovat
  • podpora umění musí být systematická, odborně zaštítěná, musí obsahovat rovinu finanční i procesní
  • zásady finanční podpory: dostatečná výše grantů či přímé podpory, rozhodují apolitické odborné komise, rozhodování vychází z dlouhodobé koncepce vč. udržitelnosti / výhledu do budoucna (nemělo by se stávat, že se na rok podpoří zjevně víceletý projekt – projekt úspěšně vznikne, druhý rok se nepodpoří – projekt zanikne nebo těžce bojuje o život), výrazné zjednodušení vyúčtování a redukce současných rozpočtových omezení, důraz na ověření kvality projektu v terénu
  • zásady procesní podpory: zjednodušení žádostí o zábor, předem jasně daná pravidla pro kulturní akce (tj. pokud akce pravidla naplní, nemělo by jí vyjma výjimečných odůvodnitelných případů hrozit nepovolení; u příliš frekventovaných míst lze např. transparentně stanovit horní hranici častosti / počtu akcí)
  • rozvoj výtvarných děl ve veřejném prostoru byl v Plzni po revoluci razantně narušen, až na výjimky (např. sochařská výzdoba parků od Václava Fialy, díla studentů FDU ZČU nebo dočasné projekty typu Plzeň – EHMK 2015, Sculpture Line, Landscape Festival) se zde dnes buď neumisťují díla žádná, nebo díla sporné kvality – tento trend bude vhodné změnit a systematicky rozšiřovat městskou sbírku (převážně současného) umění ve veřejném prostoru
  • „trvalá“ výtvarná díla musí být umisťována na základě jasné koncepce zpracované se zapojením předních odborníků z více oblastí (umění, architektura, sociologie apod.), výběr konkrétního díla by měl proběhnout na základě veřejné soutěže s kvalitní odbornou porotou
  • vedle toho je zapotřebí dát prostor dílům dočasným, experimentálním, studentským apod., podmínky zde budou z principu věci jiné, než u profesionálního umění (může se např. počítat s poškozením díla apod.)
  • je třeba mít na paměti, že umění může vzbuzovat i negativní, nejen pozitivní reakce, a že i tato poloha umění může být přínosná: principem umění je vyvolávat diskusi a emoce, zamýšlet se nad aktuálními tématy a problémy; o vhodnosti a kvalitě takového díla by měly v prvé řadě rozhodovat odborníci (a své rozhodnutí dostatečně podložit), posuzování se nemůže odehrávat v rovině „líbí-nelíbí“ nebo v ideologické rovině (vyjma omezení nepřípustných ideologií)
  • živé umění nejsou jen velké festivaly, ale i drobná progresivní či experimentální představení pro užší okruh publika – tato oblast kultury je však často tou, která udává tón daleko dopředu před „populární“ oblastí (a tím připravuje půdu pro její další rozvoj), která reflektuje aktuální témata a problémy a nastavuje společnosti zrcadlo, proto je zapotřebí zejména tuto oblast silněji podporovat (populární kultura si najde mnohem snáze přímou finanční podporu od návštěvníků či firemních sponzorů)
  • poznámka 1: problematice profesionálního výtvarného umění se intenzivně a systematicky (i ve spolupráci s ministerstvy) věnuje hl. m. Praha (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy) v rámci projektu „Percent for Art“ – „Procento na umění“, je možné se tím dobře inspirovat (či se dokonce zkusit připojit k procesu)
  • poznámka 2: problematiku v soudobém, historickém i světovém kontextu řešila v r. 2017 např. konference Umění v kontextu veřejného prostoru, přednáška zástupců IPR je zaznamenána na tomto videu
  • poznámka 3: zahraničními vzory jsou např. Vídeň (odkaz 1 / odkaz 2), Stavanger (odkaz 3 / odkaz 4), Linz (odkaz 5), Chicago (odkaz 6 / odkaz 7) apod.
Souhlasíte, že Plzeň má na víc? Připojte se k výzvě a my vás budeme informovat, jak toho dosáhnout!

facebooková stránka

* Uvedením Vašeho e-mailu svobodně a dobrovolně udělujete Pěstuj prostor, z. s. souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů… („GDPR “) pro účely tohoto projektu; tento souhlas můžete kdykoliv odvolat zasláním zprávy s uvedením zájmu o vyřazení Vaší e-mailové adresy na info@pestujprostor.cz.

Kdo za výzvou stojí? Všechny přínosné názory a nápady dohromady sesbíral z podnětů občanů, neziskovek, architektů, sociologů a kulturních aktérů plzeňský spolek Pěstuj prostor, z. s., který se dlouhodobě snaží o zlepšování rozvoje města. Případné dotazy můžete zaslat na info@pestujprostor.cz. Výzva není spojena s žádnou konkrétní politickou stranou a je cílena jak na širokou veřejnost, tak na zástupce napříč politickým spektrem.

Z plzeňských i mimoplzeňských osobností a odborníků výzvu podporují např. socioložka Ida Kaiserová, slovesná dramaturgyně Petra Hynčíková, moderátor Jiří Konečný, kulturní manažerka Helena Dienstbierová Šimicová, psychiatr a slammer David Hynčík, politolog Pavel Janšta, kartograf Aleš Hejna, projektant Ondřej Janout, kuchař a předseda spolku Envic Tomáš Popp, dopravní expert Jan Hakl, výtvarník Václav Cinádr, nebo architekti Jiří Zábran, Petr Lešek, Aleš Kubalík, Petr Domanický, Jakub Mareš (ředitel spolku k světu.), Bohumil Strejc, Jaroslav Holler, Tomáš Král, Monika Sladká, Marek Marovič, Zuzana Zbořilová, Petr Klíma, Marek Sivák a další.

logoPP_cz_kratke_sede_01

Výzva je určena jako inspirace pro širokou veřejnost a místní politiky i jako apel na kandidáty a politické strany kandidující v nadcházejících komunálních volbách. Výzva je však cílena dlouhodobě, nejen pro předvolební období.

Uvedení autorů obrázků:
K jednotlivým bodům: 1/ Mediaserver Hamburg / Andreas Vallbracht; 2/ Pěstuj prostor / Gabriela Homolová; 3/ Wikimedia commons / Ivo Lukačovič; 4/ Pěstuj prostor / Alan Novák; 5/ Wikimedia commons / Lhotanka; 6/ Pěstuj prostor / Marek Sivák; 7/ Mediaserver Hamburg / Andreas Vallbracht; 8/ Wikimedia commons / Forgemind ArchiMedia; 9/ Pěstuj prostor / Marek Sivák; 10/ Pěstuj prostor / Marek Sivák
Úvodní: A-E/ Pěstuj prostor
Další: K/ Václav Čubr

Poděkování: Jenovi Z., Martinovi Š., Ditě K., Pavlovi C., Alešovi H., Petrovi L. a všem, kdo se do přípravy výzvy jakkoliv zapojili