Lidé, neziskovky i odpovědné firmy mohou městu pomoci vyřešit řadu problémů, potřebují však od něj dlouhodobou spolupráci a podporu
  • Je zapotřebí celkově zjednodušit a zpříjemnit nutnou administrativu ze strany veřejné správy směrem k občanům
  • Aktivní občané jsou a mohou být pro Plzeň prospěšní, město Plzeň toho však až na výjimky dostatečně nevyužívá
  • Město i obvody by se měly rozhodnout, zda o komunitní projekty stojí nebo ne, a toto rozhodnutí si potvrdit hlasováním v zastupitelstvu
  • V případě zájmu je vhodné nastavit vyváženou oboustranně přínosnou spolupráci a nutné zajistit, aby se energie aktivních občanů využívala efektivně a neplýtvalo se jí v podobě různých obstrukcí, zbytečné administrativy apod.
  • Dále by si město mělo (ve spolupráci s odborníky i občany) vytvořit kvalitní koncepci komunitních projektů vč. zmapování potřeb obyvatel i samosprávy a stanovení prioritizace jejich řešení (ta však nesmí být příliš omezující)
  • Občany trápí řada drobných i větších problémů, které jsou sice někdy součástí větších celků a jejich komplexní vyřešení vyžaduje rozsáhlejší projekt nebo finančně náročnější realizaci, to však neznamená, že do doby komplexního řešení není potřeba situaci zlepšit (či prověřit) dílčími dočasnými a levnými komunitními řešeními
  • Na většinu problémů lze takovýmito rychlými a levnými řešeními adekvátně odpovědět a situaci zlepšit do doby, než budou prostředky, procesní kapacity a správný čas pro přípravu komplexnějšího projektu (občané nechtějí čekat na první změnu až za několik let)
  • Uvědomělá a připravená (tj. koncepční) podpora města pro tato komunitní řešení je klíčová jak z hlediska uspokojení potřeb občanů, tak pro budování lepšího vztahu mezi samosprávou, obyvateli a NNO i pro posilování pozitivního vztahu občanů k veřejnému prostoru obecně
  • Čím více lidí bude aktivně zapojeno do pozitivního rozvoje veřejného prostoru a zároveň budou tento přístup šířit dále mezi své přátele, známé, příbuzné, spolužáky, pracovní kolegy apod., tím méně bude vandalismu a znečišťování veřejného prostoru
  • Dočasné projekty nejsou „ztracenou investicí“ – vedle rychlého zlepšení situace naopak přináší i dobrý (a levný) praktický průzkum možností, jak by místo mohlo či mělo fungovat v budoucnu – zkušenosti z tohoto dočasného provozu lze zúročit v následném komplexním projektu
  • Podpora dočasných projektů musí být procesní (minimalizace administrativní zátěže, aktivní spolupráce města) i finanční (granty, přímá podpora, materiálová podpora apod.)
  • Je vhodné systematicky podporovat odborný sektor NNO a firem, jež se této oblasti věnuje, aby pomáhal městu i občanům v roli prostředníků či spolupracovníků a projekty se tak mohly vytvářet v nejvyšší možné kvalitě z hlediska městotvorného i komunitně-participačního přístupu
  • Podpora by se měla týkat i průběžné osvěty v oblasti architektury a veřejného prostoru jak u školních dětí, tak v celospolečenském měřítku
  • Město musí být čitelné pro všechny, kdo chtějí pomoci jeho kvalitativnímu rozvoji – pro aktivní občany, odborníky, NNO a firmy, kteří se chtějí podílet na veřejně prospěšných projektech, např. zvelebování veřejných prostranství, musí existovat jasný transparentní postup, kterým mají jejich nápady projít (tj. informace jak mají administrativně vůči městu postupovat od začátku do konce konkrétního projektu), za tímto účelem je vhodné vytvořit přehledný manuál (elektronický, tištěný apod.)*
    (* řešení administrativní zátěži, síťování s městy i organizacemi v ČR/SR a získávání potřebných dat se mj. věnuje projekt „Procesy pokroku v komunitním rozvoji a proměnách veřejného prostoru“)
  • Dále je zapotřebí aktivní spolupráce na komunitních projektech ze strany města (jak ze strany politických zástupců, tak úředníků) – klíčová je prvotní dohoda, vzájemné nastavení pravidel a podmínek a zhodnocení všech přínosů i rizik, součástí dohody by měl být oboustranně vyvážený model následné péče, zodpovědnosti a užívání
  • Pro účely asistence s projekty je vhodné vytvořit pozici vysoce odborného (a odborně nezávislého) koordinátora pro komunitní projekty
  • Zároveň je zapotřebí ztransparentnit a zefektivnit řízení vůči žadateli tak, aby byl ve všech krocích průběžně informován a v případě potřeby mohl do procesu efektivně vstupovat (např. dodáním dalších podkladů, úpravou projektu) a celé řízení se tak zbytečně nekomplikovalo, neprotahovalo a neznepříjemňovalo
  • Důležitá je i průběžná evaluace přípravy, realizace a fungování projektu (nezávislými) odborníky za předem daných pravidel, aby nedocházelo k neférové ostrakizaci projektů na základě subjektivních dojmů jednotlivců, nebo naopak k přílišné advokacii projektů, které se ukázaly jako skutečně nefunkční
  • Poznámka: jedním z dříve zavedených, „zdola vzniklých“ a osvědčených nástrojů byla Otevřená výzva Pěstuj prostor, která s sebou nese bohaté víceleté know-how; takovýto program však je v případě zájmu města zapotřebí začít vyhlašovat systematičtěji, s jasnou vizí a s dlouhodobým koncepčním i finančním výhledem (preferovaně ve spolupráci s nezávislým odborným sektorem např. formou vzdělávacího a akceleračního programu s praktickými výstupy)
Souhlasíte, že Plzeň má na víc? Připojte se k výzvě a my vás budeme informovat, jak toho dosáhnout!

facebooková stránka

* Uvedením Vašeho e-mailu svobodně a dobrovolně udělujete Pěstuj prostor, z. s. souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů… („GDPR “) pro účely tohoto projektu; tento souhlas můžete kdykoliv odvolat zasláním zprávy s uvedením zájmu o vyřazení Vaší e-mailové adresy na info@pestujprostor.cz.

Kdo za výzvou stojí? Všechny přínosné názory a nápady dohromady sesbíral z podnětů občanů, neziskovek, architektů, sociologů a kulturních aktérů plzeňský spolek Pěstuj prostor, z. s., který se dlouhodobě snaží o zlepšování rozvoje města. Případné dotazy můžete zaslat na info@pestujprostor.cz. Výzva není spojena s žádnou konkrétní politickou stranou a je cílena jak na širokou veřejnost, tak na zástupce napříč politickým spektrem.

Z plzeňských i mimoplzeňských osobností a odborníků výzvu podporují např. socioložka Ida Kaiserová, slovesná dramaturgyně Petra Hynčíková, moderátor Jiří Konečný, kulturní manažerka Helena Dienstbierová Šimicová, psychiatr a slammer David Hynčík, politolog Pavel Janšta, kartograf Aleš Hejna, projektant Ondřej Janout, kuchař a předseda spolku Envic Tomáš Popp, dopravní expert Jan Hakl, výtvarník Václav Cinádr, nebo architekti Jiří Zábran, Petr Lešek, Aleš Kubalík, Petr Domanický, Jakub Mareš (ředitel spolku k světu.), Bohumil Strejc, Jaroslav Holler, Tomáš Král, Monika Sladká, Marek Marovič, Zuzana Zbořilová, Petr Klíma, Marek Sivák a další.

logoPP_cz_kratke_sede_01

Výzva je určena jako inspirace pro širokou veřejnost a místní politiky i jako apel na kandidáty a politické strany kandidující v nadcházejících komunálních volbách. Výzva je však cílena dlouhodobě, nejen pro předvolební období.

Uvedení autorů obrázků:
K jednotlivým bodům: 1/ Mediaserver Hamburg / Andreas Vallbracht; 2/ Pěstuj prostor / Gabriela Homolová; 3/ Wikimedia commons / Ivo Lukačovič; 4/ Pěstuj prostor / Alan Novák; 5/ Wikimedia commons / Lhotanka; 6/ Pěstuj prostor / Marek Sivák; 7/ Mediaserver Hamburg / Andreas Vallbracht; 8/ Wikimedia commons / Forgemind ArchiMedia; 9/ Pěstuj prostor / Marek Sivák; 10/ Pěstuj prostor / Marek Sivák
Úvodní: A-E/ Pěstuj prostor
Další: K/ Václav Čubr

Poděkování: Jenovi Z., Martinovi Š., Ditě K., Pavlovi C., Alešovi H., Petrovi L. a všem, kdo se do přípravy výzvy jakkoliv zapojili