Město je společným projektem veřejné správy, soukromých investic a potřeb a preferencí jeho obyvatel: Plzeň by tedy měla poskytovat čitelné a stabilní prostředí pro investory, kteří mu chtějí skutečně pomoci s pozitivním rozvojem, a zároveň eliminovat nezdravý růst města

• Plzeň musí lépe využívat potenciál soukromých investic ke zvyšování obecného blaha, přistupovat sebevědomě a s vizí k utváření jasných podkladů a regulativních podmínek pro stavebníky, investory a developery
• Plzeň musí dávat jasný signál slušným investorům, že je dobrým místem pro jejich investici a že se jim zde jejich korektní přístup zúročí; pokud respektují územně-plánovací dokumentaci a strategické dokumenty města a jejich projekty přinášejí (byť nepřímo) prospěch celé společnosti, mělo by jim město vycházet vstříc a jejich záměry aktivně podporovat
• naopak spekulanti a „žraločí developeři“ by měli předem pocítit, že v Plzni nejsou vítáni a že zde neuspějí, pokud nebudou akceptovat veřejný zájem města
• územně-plánovací dokumentaci (územní plán, územní studie, regulační plány apod.) je zapotřebí zpracovávat s nejvyšší pečlivostí a kvalitou tak, aby zamezily nevhodným proměnám území, ale nebránily pozitivnímu rozvoji (kvalita této dokumentace má v Plzni obecně stoupající trend, který je zapotřebí udržet)
• je zapotřebí zajistit dodržování mantinelů, kterou územně plánovací dokumentace stanoví (což přesahuje i do agendy státní správy); není možné např. tolerovat a rozšiřovat nechtěnou přestavbu zahrádkářských kolonií na obytné čtvrti nebo pokračování suburbanizace, což do budoucna neúměrně zatíží město z hlediska technické a dopravní infrastruktury a přinese i sociálně-negativní jevy
• zároveň je zapotřebí vytvořit nástroj, který umožní změnit územně-plánovací dokumentaci k lepšímu, navrhne-li někdo řešení, se kterým tvůrci dokumentace nepočítali, ale které bude pro město i jeho obyvatele jasně přínosné – v zahraničí takovou možnost garantují např. nezávislé odborné komise za účasti hlavních architektů města (je zapotřebí minimalizovat zneužitelnost takového postupu)
• poznámka 1: ilustračním plzeňským příkladem může být projekt Americká – Sirková (býv. OC Corso), na který po občanském referendu vznikla na Plzeň pokroková územní studie, kterou je však teoreticky možné naplnit jak kvalitním urbanisticko-architektonickým řešením, tak řešením nepříliš vzdáleným původnímu obchodnímu domu; tedy je zapotřebí ze strany města i občanské společnosti nespustit projekt ze zřetele a požadovat naplnění ducha studie, trvat na vytvoření vysoce kvalitních veřejných prostranství řešených prostřednictvím participace a garanci kvalitní architektury vzešlé z architektonické soutěže)
• poznámka 2: vhodným českým příkladem jsou pokroková města a obce jako Dolní Břežany nebo Litomyšl, která vedle vlastních kvalitních stavebních počinů umí využít a motivovat nebo zregulovat soukromé investice na soukromých pozemcích tak, aby sloužily k veřejnému blahu
• poznámka 3: u výstavby, dostavby či přestavby významných lokalit je vhodné se inspirovat pozitivními příklady ze zahraničí, které představují jednak pokrokový přístup k urbanismu a architektuře, jednak v České republice zatím spíše nevyužívané nástroje, jak od začátku do konce ovlivňovat a hlídat kvalitu soukromé výstavby a v neposlední řadě i velmi pokrokové a zodpovědné regulace směrem k funkčnímu využití (kombinace komerčního a sociálního bydlení, kanceláří, služeb, veřejných prostranství, sportovních a rekreačních ploch a dalších funkcí), směrem k památkářským, environmentálním a dopravním aspektům apod.; jedněmi z nejznámějších jsou např. Altona Mitte (odkaz 1 / odkaz 2), nebo hamburské HafenCity (odkaz 3 / odkaz 4)