Umění a kultura jsou základem i duší národa; umění ve veřejném prostoru má schopnost zaujmout mnoho skupin lidí a zprostředkovat jim důležitá aktuální témata, proto je klíčové ho podporovat

• podpora umění musí být systematická, odborně zaštítěná, musí obsahovat rovinu finanční i procesní
• zásady finanční podpory: dostatečná výše grantů či přímé podpory, rozhodují apolitické odborné komise, rozhodování vychází z dlouhodobé koncepce vč. udržitelnosti / výhledu do budoucna (nemělo by se stávat, že se na rok podpoří zjevně víceletý projekt – projekt úspěšně vznikne, druhý rok se nepodpoří – projekt zanikne nebo těžce bojuje o život), výrazné zjednodušení vyúčtování a redukce současných rozpočtových omezení, důraz na ověření kvality projektu v terénu
• zásady procesní podpory: zjednodušení žádostí o zábor, předem jasně daná pravidla pro kulturní akce (tj. pokud akce pravidla naplní, nemělo by jí vyjma výjimečných odůvodnitelných případů hrozit nepovolení; u příliš frekventovaných míst lze např. transparentně stanovit horní hranici častosti / počtu akcí)
• rozvoj výtvarných děl ve veřejném prostoru byl v Plzni po revoluci razantně narušen, až na výjimky (např. sochařská výzdoba parků od Václava Fialy, díla studentů FDU ZČU nebo dočasné projekty typu Plzeň – EHMK 2015, Sculpture Line, Landscape Festival) se zde dnes buď neumisťují díla žádná, nebo díla sporné kvality – tento trend bude vhodné změnit a systematicky rozšiřovat městskou sbírku (převážně současného) umění ve veřejném prostoru
• „trvalá“ výtvarná díla musí být umisťována na základě jasné koncepce zpracované se zapojením předních odborníků z více oblastí (umění, architektura, sociologie apod.), výběr konkrétního díla by měl proběhnout na základě veřejné soutěže s kvalitní odbornou porotou
• vedle toho je zapotřebí dát prostor dílům dočasným, experimentálním, studentským apod., podmínky zde budou z principu věci jiné, než u profesionálního umění (může se např. počítat s poškozením díla apod.)
• je třeba mít na paměti, že umění může vzbuzovat i negativní, nejen pozitivní reakce, a že i tato poloha umění může být přínosná: principem umění je vyvolávat diskusi a emoce, zamýšlet se nad aktuálními tématy a problémy; o vhodnosti a kvalitě takového díla by měly v prvé řadě rozhodovat odborníci (a své rozhodnutí dostatečně podložit), posuzování se nemůže odehrávat v rovině „líbí-nelíbí“ nebo v ideologické rovině (vyjma omezení nepřípustných ideologií)
• živé umění nejsou jen velké festivaly, ale i drobná progresivní či experimentální představení pro užší okruh publika – tato oblast kultury je však často tou, která udává tón daleko dopředu před „populární“ oblastí (a tím připravuje půdu pro její další rozvoj), která reflektuje aktuální témata a problémy a nastavuje společnosti zrcadlo, proto je zapotřebí zejména tuto oblast silněji podporovat (populární kultura si najde mnohem snáze přímou finanční podporu od návštěvníků či firemních sponzorů)
• poznámka 1: problematice profesionálního výtvarného umění se intenzivně a systematicky (i ve spolupráci s ministerstvy) věnuje hl. m. Praha (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy) v rámci projektu „Percent for Art“ – „Procento na umění“, je možné se tím dobře inspirovat (či se dokonce zkusit připojit k procesu)
• poznámka 2: problematiku v soudobém, historickém i světovém kontextu řešila v r. 2017 např. konference Umění v kontextu veřejného prostoru, přednáška zástupců IPR je zaznamenána na tomto videu
• poznámka 3: zahraničními vzory jsou např. Vídeň (odkaz 1 / odkaz 2), Stavanger (odkaz 3 / odkaz 4), Linz (odkaz 5), Chicago (odkaz 6 / odkaz 7) apod.