Otázky pro kandidáty na primátora

Kandidátům na primátora města Plzně* byly položeny dvě otázky, jak se staví k výzvě „Plzeň má na víc!“ s preferencí stručné odpovědi. Níže jsou uvedeny vyjádření jednotlivých kandidátů seřazená podle data odpovědi.**

* osloveni byli kandidáti všech stran s volebním potenciálem pro město Plzeň nad 5% a kandidáti stran se zastoupením stran či lídrů stran ve stávajícím zastupitelstvu města Plzně či městských obvodech Plzeň 1-4
** vyjma jednoho kandidáta, jehož odpověď jsme pro značnou délku, která by zamezila přehlednosti ostatních odpovědí, umístili na konec

Mgr. Roman Zarzycký (ANO 2011)

1) Ztotožňujete se s některými body výzvy – a pokud ano, kterými? Co je podle Vás nejpotřebnější v Plzni (z hlediska veřejného prostoru, architektury apod.) v dalších letech udělat (či naopak neudělat), aby se zde lépe žilo?

Za důležité považujeme vyřešení otázky budovy městských lázní, kterou by se město mělo pokusit vykoupit. V lázních by mohlo vzniknout například wellness s bazénem doplněné o ubytovací prostory a reprezentativní kavárnu v prvorepublikovém stylu.
Dalším důležitým prostorem je „díra“ po zbouraném Domu kultury Inwest. V tomto případě podporujeme projekt předložený společností Ameside. Musí být ale splněny podmínky studie včetně vybudování moderní čtvrti se službami pro občany nebo nových bytů.
Prioritní pro nás je také zeleň. Občanům jsme slíbili, že pokud po volbách usedneme do vedení města, tak za čtyři roky v Plzni vysadíme 9999 stromků. Kromě toho chceme aktivně budovat zelené střechy. Díky spolupráci naší místostarostky Lochotína Ivany Mádlové a sdružení ENVIC první dvě zelené střechy vzniknou na místních mateřských školkách. Samozřejmě nezapomínáme ani na hospodaření s dešťovou vodou.
Jsme připraveni podpořit i originální projekty, které budou zohledňovat moderní a atraktivní architekturu. Příkladem může být milánské Bosco Verticale, které neslouží jen k bydlení, ale do metropole láká turisty z celého světa. Něco podobného, samozřejmě v menším měřítku, může vzniknout i v Plzni. Ve městě vzniká řada nových budov, velmi často ale postrádají kvalitu a nejsou pro město nijak vizuálně a architektonicky přínosné.
Také jsme pro zásadní omezení vizuální smogu. Minimálně historické centrum města by v tomto směru mělo působit jednotně, čistě, svěže, příjemně a samozřejmě i pěkně. Něco podobného se bohužel neděje, přitom se jedná o věc, která by pro město měla být snadno řešitelná – na rozdíl od zmíněných problémů jako jsou městské lázně nebo OC Corso.

Řadu bodů, které jsou součástí výzvy, máme v našem programu:

• Občany města chceme více zapojit do rozhodování o veřejném prostoru, protože právě oni sami nejlépe vědí, co je nutné v okolí jejich domova změnit. Také chceme zahájit veřejnou diskusi nad funkcemi hlavních tříd centra Plzně.
• Podpoříme různé formy umění a kultury ve veřejném prostoru
• Zasadíme se o zavedení a využití možností chytrého osvětlení
• Posílíme funkci Útvaru koncepce rozvoje města Plzně jako hlavního architekta města
• Stanovíme jasné podmínky pro stavebníky, investory i občany
• Budeme rozvíjet městský prostor přátelský rodinám, mladým lidem i seniorům
• Chceme rozvíjet inteligentní infrastrukturu

2) Ztotožnili byste se s výzvou jako celkem (vyjma málo důležitých nuancí)? Pokud ne, na které body máte odlišný názor?

Ano, výzva má naši plnou podporu.

Mgr. Michal Vozobule (TOP 09)

1) Ztotožňujete se s některými body výzvy – a pokud ano, kterými? Co je podle Vás nejpotřebnější v Plzni (z hlediska veřejného prostoru, architektury apod.) v dalších letech udělat (či naopak neudělat), aby se zde lépe žilo?

Ano, ztotožňuji. Řadu z těchto věcí já a moji kolegové prezentujeme a prosazujeme po celých osm let v zastupitelstvu města i zastupitelstvech a radách jednotlivých MO. Mnohé z formulací výzvy v zásadě pregnantně vystihuje současný stav a přináší i řešení. Klíčem k řešení je změna přemýšlení o městě a veřejném prostoru. V posledních letech se některé věci posunují k lepšímu – množí se veřejná projednávání (Jiráskovo náměstí, vnitroblok Krašovská, projekty regenerací sídlišť, Strategický plán města, Šance pro vnitroblok na Borech apod.), probíhá řada diskusí, happeningů, konferencí a workshopů s tématem architektury, urbanismu a umění ve veřejném prostoru, množí se příklady dobré praxe a byl schválen i přelomový Plán udržitelné mobility (ten však naráží paradoxně ve stejné době projednávaný a schválený nový územní plán města). Přesto se nemění institucionální rámec a obecně technokratický přístup k této problematice. Výzva Plzeň má na víc! může být funkčním průvodcem po kýžených změnách, ale jen tehdy, pokud však dojde ke změně myšlení minimálně u zástupců samosprávy.

2) Ztotožnili byste se s výzvou jako celkem (vyjma málo důležitých nuancí)? Pokud ne, na které body máte odlišný názor?

ANO.

MUDr. Jiří Klečka Ph.D., MBA (NOVÁ PLZEŇ s Jiřím Strobachem)

1) Ztotožňujete se s některými body výzvy – a pokud ano, kterými? Co je podle Vás nejpotřebnější v Plzni (z hlediska veřejného prostoru, architektury apod.) v dalších letech udělat (či naopak neudělat), aby se zde lépe žilo?

2) Ztotožnili byste se s výzvou jako celkem (vyjma málo důležitých nuancí)? Pokud ne, na které body máte odlišný názor?

Přečetl jsem si pozorně vaši výzvu a chci Vám sdělit, že s vaší výzvou obecně souhlasím. Určitě bych dal prostor jinému odbornému a nezávislému pohledu na budoucí tvář našeho města z hlediska urbanismu, ale i z hlediska detailního pohledu na jeho jednotlivé části.
Je jenom potřeba brát na vědomí, že struktura rozhodování a řešení urbanismu spadá exklusivně do rukou Útvaru koncepce a rozvoje města, který je svým způsobem také nezavislý a má přímou vazbu na na další úřady jak veřejné tak státní správy což mu umožňuje být i někdy časově i odborně flexibilní..
Od doby kdy v Plzni rozhodoval tzv. hlavní architekt města již uplynulo mnoho let a nebylo to jistě také dobré řešení.
Myšlenka posunout rozhodování o budoucnosti města některým neziskovým organizacím není také dobrá cesta zvlášť z důvodu, že i taková instituce je na někom finančně přímo závislá a v mnohým případech daleko více nežli kdolkoliv jiný.
Určitě ale vaši iniciativu vítám a jsem připraven v případě mého úspěchu ve volbách s vámi o tom dále diskutovat.

Mgr. Martin Baxa (Občanská demokratická strana)

1) Ztotožňujete se s některými body výzvy – a pokud ano, kterými? Co je podle Vás nejpotřebnější v Plzni (z hlediska veřejného prostoru, architektury apod.) v dalších letech udělat (či naopak neudělat), aby se zde lépe žilo?

2) Ztotožnili byste se s výzvou jako celkem (vyjma málo důležitých nuancí)? Pokud ne, na které body máte odlišný názor?

Děkuji za možnost seznámit se s výzvou „Plzeň má na víc“. Tato témata jsou mi blízká, a tedy můžu napsat, že výzvu vítám a s řadou bodů se ztotožňuji. Koneckonců i ve volebním programu ODS pro letošní komunální volby jsou mezi prioritami zvýrazněna témata, jichž se výzva dotýká: zjednodušení administrativy, udržitelná a pestrá doprava, participativní přístup k veřejnému prostoru nebo role kultury ve veřejném prostoru.
Časové možnosti mi neumožňují detailněji výzvu komentovat (jednotlivé obecné body obsahují velké množství konkrétních podbodů) a již z letmého seznámení je zjevné, že v některých partiích bychom shodu ještě hledali (příkré hodnocení některých dopravních staveb, zřízení pozice hlavního architekta jako klíčové téma), ale pro mě je výzva určitě důležitým a inspirativním podkladem pro debatu v tomto segmentu samosprávy.
Pokud voliči dají ODS mandát, aby dále dění v našem městě ovlivňovala, jsme připraveni aktivně o jednotlivých bodech výzvy vést v novém volebním období dialog.

Irena Vítovcová (PRO PLZEŇ)

1) Ztotožňujete se s některými body výzvy – a pokud ano, kterými? Co je podle Vás nejpotřebnější v Plzni (z hlediska veřejného prostoru, architektury apod.) v dalších letech udělat (či naopak neudělat), aby se zde lépe žilo?

Ztotožňuji se s celou výzvou jako celkem. Všechny její body jsou důležité, ale pokud mám označit nejdůležitější, pak v Plzni to je dle mého názoru bod č.6 „vyvážená doprava“. V tomto směru se toho v Plzni musí změnit zřejmě nejvíce.

2) Ztotožnili byste se s výzvou jako celkem (vyjma málo důležitých nuancí)? Pokud ne, na které body máte odlišný názor?

Ano, jak jsem předeslala v první odpovědi, s výzvou se ztotožňuji. Diskutabilní je dle mého názoru snad regulace venkovní reklamy, kde se obávám, že bude složité dosáhnout v tomto směru politickou shodu.

Mgr. Václav Chaloupek (PATRIOTI A STAROSTOVÉ S PODPOROU SVOBODNÝCH)

1) Ztotožňujete se s některými body výzvy – a pokud ano, kterými? Co je podle Vás nejpotřebnější v Plzni (z hlediska veřejného prostoru, architektury apod.) v dalších letech udělat (či naopak neudělat), aby se zde lépe žilo?

2) Ztotožnili byste se s výzvou jako celkem (vyjma málo důležitých nuancí)? Pokud ne, na které body máte odlišný názor?

Vzpomínám si, jak jsem před 28 lety natáčel jako začínající redaktor ČT předvolební příspěvek o Plzni. Bylo to tenkrát smutné koukání. Ani slunečné počasí neudělalo Plzeň krásnější. Špinavé, zaprášené ulice, domy s původními omítkami, tak, jak je po osmačtyřicátém sebrali komunisté původním majitelům. Lidé chodili pod podloubími z lešení, aby na ně chátrající zdivo nepadalo. Nepořádek měly zakrýt obludné politické plakáty a transparenty. Tenkrát už se mluvilo o obchvatu, o pěších zónách, privatizaci. Všichni jsme odhadovali, za jak dlouho se to smutné město podaří dát do pořádku. Těch 28 let přelétlo nějak moc rychle. Plzeň je nádherná a ta trochu ušmudlaná Popelka vyrostla do krásy.
Něco ale stále ještě chybí. Plzeň má opravdu na víc, s tím s vámi souhlasím.
Je ještě dost věcí, které nás trápí a které je třeba řešit. V Plzni je několikanásobně více aut, než bylo po revoluci, parkovací místa už dávno nestačí, v centru se dusíme smogem z aut i smogem vizuálním. V létě umdléváme horkem, nedostatečně se snažíme město ozelenit a tím i ochladit, nedobře hospodaříme s dešťovou vodou. Ve městě zůstává pár domů, které se mění v barabizny a dělají ostudu – Lázně, Komorní divadlo, bývalý KV KSČ u Mrakodrapu, jáma po Domu kultury, Peklo, Kasárna na Slovanech, Světovar – no je toho ještě dost. Líbí se mi, že se snažíte najít shodu napříč všemi stranami, protože tohle jsou věci zcela nadstranické. Je vidět, že vám na Plzni záleží, stejně jako mně.
S většinou bodů plně souhlasím, pár bych bral jako impuls k otevření hlubší debaty. S výzvou jako celkem se ale mohu ztotožnit. Děkuji.

Pavel Bosák (Česká pirátská strana)

1) Ztotožňujete se s některými body výzvy – a pokud ano, kterými? Co je podle Vás nejpotřebnější v Plzni (z hlediska veřejného prostoru, architektury apod.) v dalších letech udělat (či naopak neudělat), aby se zde lépe žilo?

2) Ztotožnili byste se s výzvou jako celkem (vyjma málo důležitých nuancí)? Pokud ne, na které body máte odlišný názor?

S duchem výzvy souhlasím, ale dokud se bude urbanistika řídit zájmy developerů, realitních spekulantů a napojených stavebních firem, jsou podobné výzvy bohužel bezmocné.

Ing. Petr Náhlík (KDU-ČSL – PRAVÁ VOLBA PRO PLZEŇ)

1a) Ztotožňujete se s některými body výzvy – a pokud ano, kterými?

Shoduji se (víceméně) s obsahem bodů 1, 2, 5, 7, 8, 9 a 10.
Ale i u těchto bodů půjde při jejich realizaci o „běh na dlouhou trať“.
To ovšem nebrání tomu, že „běh“ musí někdy začít.
Body 3, 4 a 6 jsou vnitřně natolik nesourodé, že se k nim jako k celku nelze přihlásit.

1b) Co je podle Vás nejpotřebnější v Plzni (z hlediska veřejného prostoru, architektury apod.) v dalších letech udělat (či naopak neudělat), aby se zde lépe žilo?

• Aby v Plzni vůbec zůstal nějaký veřejný prostor, který by nebyl parkovištěm, je nutné změnit postoj samosprávy Plzeňského kraje – která objednává veřejnou dopravu v aglomeraci – a zvýšit četnost spojů příměstských vlaků i autobusových linek. Pak bude možné veřejný prostor v Plzni přizpůsobit potřebám lidí nikoliv potřebám aut. Pokud se nezmění četnost spojů krajské dopravy v aglomeraci, bude Plzeň zahlcena auty, které z aglomerace přijíždí.
• Paradoxem je, že největší úspěch u voličů má ten, kdo vybuduje – CO NEJLEVNĚJI (tj. na povrchu, na úkor zeleně) – největší počet parkovacích míst.
• Je nutná otevřená diskuse či dialog o dalším směřování města, otázkou je, kdo po diskusi učiní konečné rozhodnutí, a kdo za rozhodnutí ponese zodpovědnost. Ne, že by diskusi či dialog někdo zakazoval, ale zdá se, že cca od roku 1998 o ni mnozí zastupitelé nejeví zájem. To konstatuji jako člověk, který prožil dvě volební období v opozici J
• Je nutné i nadále chránit údolí řek před zástavbou, tak jak to učinily územní plány z roku 1995 a 2017.
• Je nutné věnovat více prostředků na obnovu stromové zeleně v ulicích
• Je nutné věnovat více prostředků na obnovu parků
• Je nutné (vzhledem k tomu, že je nereálně vybudovat ve stávající či nové zástavbě nový park) proměňovat louky, pole a příměstské hospodářské lesy v městském vlastnictví, zvláště ty, které navazují na bytovou zástavbu, postupně na lesoparky s rekreačními prvky
• Je nutné budovat nová pěší a cyklistická propojení včetně lávek přes liniové bariéry (řeky, tratě, kapacitní komunikace)
• Je nutné upřednostňovat MHD před Individuální automobilovou dopravou

2) Ztotožnili byste se s výzvou jako celkem (vyjma málo důležitých nuancí)? Pokud ne, na které body máte odlišný názor?

Body 3, 4 a 6 jsou vnitřně natolik nesourodé, že se k nim jako k celku nelze přihlásit.
Nejde ani tak o odlišný názor na „Výzvu či sedm výzev“. Jde spíše o rozdílnou zkušenost.
V zastupitelské demokracii rozhoduje většina, někdy většina jednoho hlasu.
Do roku 1989 se odlišné názory trestaly. Od podzimu roku 1990 byla obnovena samospráva obcí a lze v rámci zastupitelské demokracie svobodně projevovat názor.
V praxi se tedy realizace Vámi formulovaných výzev promění na otázku, zda jednotlivé návrhy uvedené ve výzvách získají (nebo nezískají) podporu nadpoloviční většiny v zastupitelstvu.
Tedy např. 24 hlasů.
A zde praxe 28 let zastupitelské demokracie ukazuje, že to bude ještě hezkých pár let běh na dlouhou trať…
Já sám jsem se párkrát pokusil v praxi zrealizovat podobnou výzvu, leč když už zastupitelstvem prošla, byla realizace smetena ze stolu hned po dalších komunálních volbách.
Např. uzavření Americké pro auta.
Takže Výzvu (respektive sedm výzev) rozhodně nelze (možná bohužel) v praxi zrealizovat.
Rozhodně ne za 4 roky.

Aby bylo možné realizovat některé nápady uvedené ve výzvách musela by se řada zákonů (počínaje obecním) napřed změnit.
Což při současném obsazení parlamentu rozhodně nelze očekávat, a do příštích parlamentních voleb toho vláda už moc nestihne..
V posledních letech parlament práva účastníků různých řízení spíše omezoval (proti tomu jak byla tato práva rozšířena v 90. letech), a navíc se nyní parlament snaží omezit i práva občanů na informace.

Pár glos k výzvám:
Ad výzva 1)

• Ne každá cesta přes řeku musí odolat stoleté vodě, ale v praxi je to tak, že lávku, která nebude nad hladinou Q100, žádný stavební úřad nepovolí ani nezkolauduje.
• Zřizovatelem středních škol je buď privát, církev nebo Plzeňský kraj (nikoliv město), Město tedy vůči nim, žádné kompetence nemá. Jednodušší je vzdělávání středoškoláků řešit na úrovni krajské samosprávy
• Nástroje obce vůči privátním investorům jsou velmi omezené a jsou dány víceméně stavebním zákonem. Samospráva města je – dle zákona – účastníkem pouze územních řízení, nikoliv stavebních řízení.

Ad výzva 2)

• Silniční systém Roudná měly v roce 2014 v programu pouze dvě strany, obě se staly součástí koalice, ale pokud je mi známo tak práce na tomto projektu nepostoupily ani o píď. Nebo práce postupovaly velmi utajeně J
• Vzhledem k tomu, že již byl zahájen výběr dodavatele východní části okruhu (státní silnice I/20) je realizace Silničního systému Roudná už poněkud pasé…
• V letech 2014 – 18 nebyl tento záměr projednáván ani v odborných komisích, ani v RMP, ani v ZMP.
• Vzhledem k tomu, že náklady na jeho realizaci (cca 700 miliónů Kč) by muselo ze 100% hradit město Plzeň, je tato stavba z hlediska rozpočtu města zcela nereálná. Kromě toho dosud není vydáno ani ÚR ani SP.
• Tzv. průtah „Berlínem“ (západní prodloužení ul. alej Svobody) je sice územně chráněn v územním plánu, ale ve volebním programu jej – pokud vím – neměl ani nemá nikdo. Pokud je mi známo tak se žádný projekt nepřipravuje. Nebo velmi utajeně J
• Státní investice (např. do silnic a železnic) připravuje především STÁT a jeho organizace, v souladu se strategiemi schválenými vládou, GŘ ŘSD či GŘ ŘSD, v souladu se ZUR schválenými Zastupitelstvem Plzeňského kraje a Územním plánem schváleným Zastupitelstvem města Plzně. Státním investorům může projektovou přípravu nějaké stavby uložit, či naopak zamítnout pouze stát. Město takovou pravomoc nemá.
• Strategií města bylo již od doby přípravy obchvatu Dálnice D5 vycházet státním investorům vstříc. Díky tomu se staví už třetí (z celkem pěti) staveb železničního uzlu Plzeň. A v Brně se zatím ještě dohadují, kde bude hlavní nádraží postaveno…

Ad výzva 3)

• Skvělý a silný architekt by nebyl špatný, leč i on bude muset dodržovat stavební zákon.
• Tj. jeho pravomoci budou podle zákona stejně malé, jako pravomoci obce.
• Je paradoxem, že zatím nejlépe fungoval ÚKRMP v době, kdy v jeho čele stál RNDr. J
• O rozdělení kompetencí mezi odbory MMP a městské příspěvkové organizace lze diskutovat.
• Je nutné ovšem konstatovat, že pokud má správce nějakou novou investici po jejím dokončení „dobře spravovat“, tak je nutné, aby tato investice splňovala požadavky správce na její provoz. A ty je nutné formulovat už při zadání projektu stavby. Tyto požadavky ÚKRMP ani OI MMP nejsou schopni formulovat.
• Kompetence jsou mezi město a obvody jasně rozděleny statutem. Rozdělení lze samozřejmě změnit.

Ad výzva 4)

• Pro začátek je nutné si ujasnit, že v obci existuje jak samospráva, tak státní správa. Do výkonu státní správy může samospráva obce vstupovat JEN v zákonem vymezených případech.
• Administrativu danou zákonem musí samospráva města i příslušné odbory magistrátu dodržovat. Ať chtějí či nechtějí – i přesto, že si o ní myslí své. Investor, podnikatel, obchodní společnost, občan i nezisková organizace jsou si dle zákona rovni. Nelze tedy jednu skupinu upřednostňovat a zvýhodňovat..
• Podpora ze strany obce by se měla týkat nejen průběžné osvěty v oblasti architektury a veřejného prostoru, jak u školních dětí, tak v celospolečenském měřítku. Zároveň by se osvěta měla týkat znalosti stavebního zákona, silničního zákona, zákona o obcích apod. aby občané dobře znali svá práva, ale i zákonem daná omezení.
• Součástí veřejného prostoru – ať chceme nebo nechceme – jsou také inženýrské sítě (i když nejsou vidět). K nim musí být dle zákona přístup. Většinu sítí vlastní privátní respektive obchodní společnosti. Město nemůže vlastními předpisy omezovat práva vlastníků (včetně vlastníků sítí) daná zákonem. Kromě toho jsou součástí veřejného prostoru také „rozhledové trojúhelníky“ u křižovatek.
• Součástí veřejného prostoru jsou také lidé, včetně zdravotně handicapovaných. Každou instalaci ve veřejném prostoru je tedy nutné – stejně jako každou stavbu – posuzovat také z pohledu zdravotně handicapovaných. To, co pozitivně zaujme zdravého člověka, může být nepřekonatelnou (či ohrožující) překážkou pro slepce či vozíčkáře.

Ad výzva 5)

• Veřejné zakázky – ať představitelé samosprávy chtějí či nechtějí – i přesto, že si o různých ustanoveních zákona myslí své – musí město zadávat v souladu se zákonem. Pokud město zákon poruší, upozorní jej na to buď vnitřní kontrolní mechanismy, nebo opozice, případně ÚOHS.
• Mně osobně by se velmi líbilo kvalitní zadávání veřejných zakázek a architektonických, uměleckých i dalších soutěží s primárním důrazem na celkovou kvalitu výsledku, nikoliv za nejnižší cenu. Leč bylo by to v rozporu se zákonem.

Ad výzva 6)

• Město postupuje v souladu s Programem udržitelné mobility Plzně (PUMP).
• Je nutné poctivě konstatovat, že ne ve všech oblastech PUMP stejným tempem. PUMP je závazným pro město a jeho útvary. Není závazný ani pro STÁT, ani pro Plzeňský kraj ani pro privátní subjekty.
• Problémy v oblasti „dopravy v klidu“ v Plzni nezpůsobují primárně občané Plzně – (i když poměr JEDNO AUTO NA DVA OBČANY PLZNĚ JE VARUJÍCÍ), ale problémy v oblasti „dopravy v klidu“ v Plzni způsobují zejména občané žijící v obcích a městech v plzeňské aglomeraci, kteří jezdí do Plzně za prací či za studiem. Nicméně bez jejich podílu na chodu města se Plzeň zřejmě ještě dlouho neobejde. Dosud prioritou města Plzně bylo odstranění TRANZITNÍ DOPRAVY. Tedy nejprve dokončení jižního obchvatu DÁLNICE D5, a pak příprava západní a východní části okruhu. Vzhledem k dopadům TRANZITNÍ DOPRAVY na zdraví občanů a vzhledem k omezenému množství peněz se zdá, že to bylo správné rozhodnutí. Teprve poté co jsou dvě klíčové stavby okruhu připraveny k realizaci, bude možné uvolnit prostředky města pro projektování a budování parkovacích kapacit. Ty musí město vybudovat – ať chce nebo nechce. Vzhledem k cenám podzemních parkovišť, omezené nabídce vhodných pozemků, množství inženýrských sítí, se dá předpokládat, že bude město Plzeň směřovat spíše do cca třípodlažních nadzemních objektů, nikoliv do podzemí. Na druhé straně je jasné, že u parkovacích kapacit platí totéž co u silnic: Čím více bude v Plzni parkovacích míst, tím více lidí bude do Plzně jezdit autem. Je nutné změnit postoj samosprávy Plzeňského kraje – která objednává dopravu v aglomeraci – a zvýšit četnost spojů příměstských vlaků i autobusových linek.
• Plošné rozšíření parkovacích zón odmítla v letech 2017 – 18 samospráva městských obvodů Plzeň 1, 3 a 4, čestnou výjimkou byl MO Plzeň 2 – Slovany
• „Poměštění zastaralého a z městotvorného hlediska zcela nevyhovujícího dopravního dědictví“ se podařilo za 28 let demokracie pouze JEDENKRÁT. Na můj návrh v roce 2003 zastupitelstvo schválilo rekonstrukci Americké s tím, že bude sloužit jen MHD a pěším. Po dokončení stavby (a volbách 2006) tento záměr zastupitelstvo zrušilo a po Americké opět jezdí auta včetně TRANZITNÍ DOPRAVY. Obávám se, že pro obdobné bohulibé záměry lze v zastupitelstvu města Plzně jen velmi těžko získat potřebných 24 hlasů.

Ad výzva 7)

• Samospráva města není podle zákona účastníkem stavebních řízení, pouze územního řízení. Stavební úřad může – podle zákona – názor samosprávy – jako jednoho (z mnoha) účastníků řízení překonat svým rozhodnutím.
• Skvělý a silný architekt by nebyl špatný, leč i on musí dodržovat stavební zákon. Tj. jeho pravomoci budou podle zákona stejně malé, jako pravomoci obce.
• Pro začátek je nutné si ujasnit, že v obci existuje jak samospráva, tak státní správa. Do výkonu státní správy může samospráva obce vstupovat JEN v zákonem vymezených případech.
• Administrativu danou zákonem musí samospráva města i příslušné odbory magistrátu dodržovat. Ať chtějí či nechtějí – i přesto, že si o ní myslí své. Investor, podnikatel, obchodní společnost, občan i nezisková organizace jsou si dle zákona rovni. Nelze tedy jednu skupinu upřednostňovat.
• Podmínky pro developery schválilo zastupitelstvo na můj návrh už cca v roce 1996. Poté co jsem odešel do opozice byly zrušeny…

Ad výzva 8)

• Město Plzeň jako první město v ČR mělo již v roce 1995 územní plán navázaný na katastrální mapu.
• Souběžně s územním plánem začalo připravovat digitální technickou mapu, která už dvě desítky let slouží veřejnosti
• Poté vznikla správa informačních technologií, která městem získaná data zpřístupňuje veřejnosti

Ad výzva 9)

• V praxi již dávno běží.
• Jak Správa veřejného statku města Plzně tak městské obvody spolupracují jak se studenty FDULS ZČU, taks jinými umělci a umísťují jejich díla ve veřejném prostoru. Od návrhů zastávek MHD až po výtvarná díla v parcích

Ad výzva 10)

• Osobně by se mi omezení reklamy velmi líbilo.
• Reklamu je možné omezit pouze v památkové zóně (Luhačovice, Uherské Hradiště, Znojmo…).
• V žádném zákoně není obec zmocněna vydat vyhlášku omezující reklamu mimo památkovou zónu.
• Pokud by město vyhlášku omezující reklamu vydalo, byla by zrušena Ministerstvem vnitra pro rozpor se zákonem.
• Reklamu se toto volební období pokusil omezit technický náměstek primátora města Plzně, ale vzhledem k výše uvedenému neuspěl
• Manuál sice může město vydat, ale pro nikoho, kdo se reklamou zabývá nebude v praxi závazný.

Kandidáti dalších stran na otázky k výzvě bohužel zatím neodpověděli.